Veřejně prospěšné práce

Města se mění pod tlakem reklamy, aut a developerských projektů. Veřejný prostor mizí. Guerilloví umělci vyráží do ulic, aby probudili společnost a ukázali, že města patří lidem. Režisér Vladimír Turner sleduje živelné umělecké akce a performativní přednášky, které dokazují, že umění není jen dekorací, ale silným nástrojem odporu proti přetechnizovanému a odcizenému světu.

účinkující: Epos257, Pavel Karous, Táňa Zabloudilová, Martin Zetová, Jiří Rouš, Jezevky, Pražské kolektivy
scénář a režie: Vladimír Turner
producent: Ondřej Lukeš (Beginner‘s Mind)
koproducenti: GHMP, Arnika
dramaturgie: Hynek Trojánek
kamera: Vladimír Turner
střih: Kateřina Krutská Vrbová
zvuk: Adam Bláha
hudba: Jiří Rouš & SHLUK

světová premiéra: 15. března 2025, Mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět
v kinech od: 20. března 2025
čas: 81 min

Celovečerní debut Vladimíra Turnera Veřejně prospěšné práce je filmová esej o umění ve veřejném prostoru, občanské angažovanosti a možnostech kreativní intervence do čím dál kontrolovanějšího urbánního prostředí. Turner, který se sám dvacet let pohybuje na poli umění ve veřejném prostoru, původně zamýšlel natočit krátký film propojující udržitelnost a umění. Projekt se ale postupně rozrůstal a stal se celovečerním dokumentem, v němž sledujeme umělecké intervence, performativní přednášky a setkávání komunit, které přetvářejí veřejný prostor do místa aktivního dialogu.

Základ filmu tvoří umělecké akce vytvořené speciálně pro snímek. První z nich je projekt Epose 257, který ve filmu poprvé odhaluje svou identitu. Během komunitních akcí umělec vytyčuje nový nejvyšší bod Prahy a poukazuje tak na developerské aktivity na místních brownfieldech. Sochař Pavel Karous a kolektiv Jezevky beranidlem symbolicky vyráží dveře Magistrátu hl. m. Prahy 17. listopadu a upozorňují na současnou bytovou krizi. Další intervencí je site-specific koncert zvukového kolektivu SHLUK, který zdůrazňuje (zvukové) znečištění města. SHLUK zároveň zkomponoval originální soundtrack filmu. Snímek však nejde jen po akci samotné, ale i po jejím procesu – přípravách, interakcích a reakcích okolí.

Důležitou roli ve filmu hraje novinářka Táňa Zabloudilová, jejíž performativní přednášky dodávají jednotlivým uměleckým gestům faktický kontext. Film taktéž sleduje umělce Martina Zetovou, jenž reflektuje dědictví minulého režimu a vztah ke svému otci, prorežimnímu umělci Miloši Zetovi, jehož veřejné plastiky dnes představují sporné dědictví doby.

Výrazným prvkem filmu jsou archivní záběry guerillových uměleckých akcí, které se odehrávaly v Praze za poslední desetiletí. Tyto syrové pasáže film rytmizují a spojují ho s vizuálním stylem graffiti a punkové estetiky. Hudební doprovod tvoří skladby mladých punkových a rapových interpretů, podtrhující energii snímku. Velký vliv na dynamickou, ale i strukturovanou podobu filmu měla zkušená střihačka Kateřina Krutská Vrbová.

Veřejně prospěšné práce nejsou jen filmem – jsou interdisciplinárním projektem. Na podzim roku 2025 proběhla velká výstava v Galerii hlavního města Prahy, kde byl film prezentován v remediované podobě. V tomto roce také vyšla kniha v nakladatelství Utopia Libri, na níž spolupracoval Turner se sochařem a teoretikem Pavlem Karousem.

Hlavním poselstvím filmu je výzva k občanské aktivitě a kreativnímu zapojení se do veřejného prostoru. Nejde jen o umění, ale o odmítání rezignace na veřejný prostor jakožto sdílené místo, které můžeme a měli bychom společně formovat. Film ukazuje, že i drobné zásahy mohou mít velký dopad – a že klíčem k udržitelnému městskému životu je komunitní spolupráce a setkávání se. V době klimatické krize, gentrifikace a neřízeného developmentu je občanská iniciativa zásadnější než kdy dříve.

Po projekci proběhne diskuze s autorem:

diskuze / 16:30 – 17:30 

Zajímá vás veřejný prostor? Co podle vás patří a co naopak nepatří do veřejného prostoru – do vašeho města? Co vás baví nebo štve – v Chomutově, v českých městech? A co na to umění?

Přijďte diskutovat s autorem filmu Veřejně prospěšné práce Vladimírem Turnerem, s jedním z jeho aktérů sochařem, pedagogem a publicistou Pavlem Karousem a kurátorem a historikem umění Radkem Wohlmuthem. Diskusí, která bude navazovat na promítání filmu, vás provede analytička a kulturní manažerka Tereza Koranda Dvořáková.

Vladimír Turner

 (*1986)

Absolvoval Katedru filmové a televizní produkce na FAMU, ateliér Intermediální konfrontace na VŠUP a doktorské studium na AVU v Praze. V letech 2017/ 2018 vedl ateliér hostujícího pedagoga na katedře CAS FAMU. Je multidisciplinárním umělcem, který se pohybuje mezi filmem, instalací, performancí a politickým aktivismem. Ve svojí práci se soustředí na socio-politická témata od ekologie přes právo na město až k reflexi prostředí politického aktivismu. Turner je režisérem experimentálních filmů, kameramanem i střihačem, který mezinárodně spolupracuje s různými zdola organizovanými politickými skupinami, neziskovými organizacemi nebo nezávislými médii a umělci. V roce 2023 spolu s dalšími reprezentoval Českou republiku na Bienále Architektury v Benátkách. Je jediným českým umělcem uvedeným v knize Art & Protest nakladatelství Gestalten.

Intenzivně pracuje na projektech rozkrývajících a komentujících environmentální krizi. Z tohoto odvětví natočil film Za uhelnou oponou (2018) o environmentálním hnutí Limity jsme my nebo Až budu velká, chci být naživu (2019) o nejmladší ge-neraci ekoaktivistů. Jako kameraman se podílel na filmu Češi jsou výborní houbaři (režie Apolena Rychlíková, 2020) o dopadech klimatické krize na Českou republiku. O krajině poznamenané fosilním průmyslem je jeho výtvarný film Funeral (2016). Snímek Guestlist (2020) je explicitním komentářem k tomu, jak hrstka bohatých drancuje tuto planetu a profituje z toho. Videoesej Modern Times (2020) tematizuje odcizení způsobené technologickým pokrokem. Jeho film Propojme se včera (2023) měl premiéru na festivalu v Karlových Varech. Veřejně prospěšné práce (2025) jsou Turnerovým celovečerním debutem, který má světovou premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu o lidských právech Jeden svět.

další hosté diskuze:

Pavel Karous

(* 1979)

Pavel Karous je sochař, pedagog a publicista, který se dlouhodobě věnuje umění ve veřejném prostoru, jeho historii, současným podobám i společenskému a politickému kontextu. Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a působí také jako pedagog.

Je autorem projektu Vetřelci a volavky, který dokumentuje a popularizuje výtvarné realizace ve veřejném prostoru z období reálného socialismu. Projekt prostřednictvím knih, filmů, výstav i komentovaných procházek otevírá debatu o hodnotě, ochraně a proměnách umění, které je součástí našich měst. Karous se věnuje také současnému a angažovanému umění v městském prostředí.

Je jedním z aktérů filmu Veřejně prospěšné práce Vladimíra Turnera. Spolu s kolektivem Jezevky ve filmu uskutečňuje uměleckou intervenci reagující na bytovou krizi a otázku práva na město. Do diskuse tak přináší perspektivu člověka, který veřejný prostor nejen dlouhodobě reflektuje, ale také do něj aktivně vstupuje a spoluutváří ho.

Radek Wohlmuth

(* 1967)

Radek Wohlmuth  je historik umění, nezávislý kurátor, výtvarný kritik a publicista. Dlouhodobě se věnuje českému umění 20. a 21. století, se zvláštním zaměřením na současnou výtvarnou scénu, umění ve veřejném prostoru a fenomén street artu a graffiti. 

Po působení v Národní galerii v Praze pracuje od roku 2003 jako nezávislý kurátor. Připravil desítky výstav, publikuje odborné i popularizační texty a pravidelně spolupracuje s předními kulturními médii. Ve své kurátorské praxi propojuje zájem o současné umění, jeho přesahy do veřejného prostoru a způsoby, jakými výtvarná tvorba vstupuje do dialogu s městem i jeho obyvateli. Vedle výstavní činnosti se věnuje také vzdělávacím projektům zaměřeným na zpřístupňování současného umění široké veřejnosti a dlouhodobě rozvíjí také projekty zaměřené na dětského diváka, například Dětskou galerii Lapidárium v Broumově. 

Místo konání:
Třetí patro –  Senátorská kancelář, Dům Labuť, Chomutov